Vysoké a štíhlé cypřiše, rozložité fíkovníky, kiwi visící z pergol, olivovníky, palmy, oleandry zda tymiánová záhony tvoří pozadí oblíbených prázdninových destinací ve Středomoří. Dá se taková zahrada vypěstovat iu nás?
Dá se to samozřejmě ale zahradník musí mít potřebné znalosti a zkušenosti, „říká Lubomír but ze Zahradního centra při kamenolomu v Děvíně. „Ne všechny druhy, které pocházejí ze Středomoří, nebo alespoň vypadají jako středomořské, se totiž u nás dají pěstovat. Třeba vybrat rostliny, které u nás vydrží, a třeba najít vhodnou lokalitu. „
Rostliny totiž pro drsnější Slovak klima potřebují speciální zacházení. Vyžadují spíše slunečné místa a pokud je rostlina háklivá, třeba ji na zimu zakrýt, či dokonce vykopat a přezimovat ve sklepě.
„Středomořská zahrada může napodobovat buď volnou přírodu, kde jsou důležité například nízké aromatické keře, iu nás dávno známý zimostráz zda nějaká malá palma. Nebo se dají napodobovat tamní zahrady. V tom případě lze použít i banánovníky, které se ve volné přírodě běžně nevyskytují, „říká Ľubomír But.
Některé druhy si na Slovensku vyžadují mimořádnou péči.
Palmy třeba v zimě obalit, citrusy přestěhovat do zimní zahrady
nejen rostliny
Zahradu však nedělají jen samotné rostliny, ale zejména styl a forma – důležité jsou zde živé ploty, štíhlé stromy, často tvarované do kužele, více kamenů, malé keře, rostliny, které kvetou iv létě, či stálezelené stromy. Toskánské zahrady, ale i zahrady z okolí Sydney, jižní Kalifornie a arabské zahrady jsou také typické svou striktní geometrií.
Důležité také je, aby taková zahrada vypadala dobře iv zimě, což u nás není úplně jednoduché dosáhnout, protože mnohé rostliny třeba před mrazem ochránit tím, že jejich majitel obalí. V neposlední řadě závisí i na tom, kolik je ochoten věnovat takové zahradě peněz, času a energie.
mnohé vydrží
To, co se nazývá středomořským rostlinstvem, nepochází pouze z oblastí ležících na březích Středozemního moře. Mnohé takto označované rostliny mají svůj původ ve vzdálených, ale klimaticky podobných oblastech jako jižní Kalifornie, jih Afriky, Chile či okolí australského města Sydney.
Příkladem je magnolie velkokvětá, která se často pěstuje i v severní Itálii, ale pochází z jihu Spojených států. Navzdory různému původu těchto rostlin se dá říci, že typické středomořské rostliny jsou stálezelené, s tmavšími a tvrdšími listy.
Mnohé původně subtropické i tropické druhy jsou při správném pěstování a péči dostatečně odolné, aby přežili i naši zimu. Důkazem nechť jsou přes stoleté zkušenosti se subtropickými dřevinami v Arboretu Mlyňany. Netřeba však cestovat tak daleko. Vždyť i takové, na Slovensku dávno obývající rostliny jako levandule a zimostráz, k nám přišli z jihu.
Při středomořské zahradě se klade důraz na stálezelené
rostliny a také na to, aby kvetla co nejdéle
odolnější kříženci
Oba zmíněné keře lze u nás pěstovat bez omezení. Podobně je to i s cesmíny, které jsou typickými rostlinami na jihu a jihozápadě Evropy, ale lze je nalézt také v Irsku a Anglii a bez problémů přežijí i ve střední Evropě. Dalším příkladem je dub cesmínového, který dokáže bez problémů prožívat v chráněném, městském prostředí.
Kříženec dubu letního a cesmínového je již zcela mrazuvzdorný a jak říká Ľubomír but „pravidelně jsme proto měli na Vánoce kytici z dubových listů“. Právě díky křížení se u nás dnes dají pěstovat i rostliny, které by ve svém původním stavu u nás nepřežili. V nedávné době byla například vyšlechtěna magnolie velkokvětá, která pochází z jihu USA.
Ačkoli je to původně vysloveně subtropická dřevina, kříženci jsou mrazuvzdorné a některé prý vydrží i mínus třicet stupňů. Ne všechno však vydrží. Některé rostliny třeba zakrývat a jiné dokonce nahradit podobnými, ale vytrvalejšími druhy.
Náhradníci a citlivky
Typickou středomořskou rostlinou je například borovice piniová. Strom známý z chorvatského pobřeží je charakteristický dlouhým jehličím a vysoce umístěnou korunou. U nás sice přežije mírnější zimu, ale větší chlad ne. Dá se však „nahradit“ tvarovanou borovicí černou. Dominantou středomořských zahrad jsou cypřiše. No ty jsou také málo mrazuvzdorné.
To, zda přežije, je loterie. Jak však říká Ľubomír But, dá se nahradit například tújí, vypěstovanou v Tesárske Mlyňany nebo vyšlechtěným štíhlým cedrem. Když chce někdo přivést zahradu do dokonalosti, musí se připravit na to, že bude mít každý podzim a každé jaro hodně práce. „Často například sázíme lagestremie. Jsou to keře, které raší velmi pozdě.
Mnohé přes zimu omrzí, ale to není problém – podstata je, aby přežil kořen, který se přikrývá kůrou, polystyrenem, zkrátka něčím, co má člověk po ruce, „vysvětluje But.
