Evropu trápily loni rekordní horka a dešťové srážky, přičemž teploty v polární oblasti Sibiře také prudce stouply nad dosavadní údaje.
Informovala o tom ve čtvrtek ve zprávě Služba Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus (C3S), na kterou se odvolala tisková agentura AFP.
Kontinent byl v roce 2020 o téměř půl stupně Celsia žhavější než další nejžhavější rok, uvedla služba Copernicus.
To znamená, že Evropa byla o dva stupně Celsia teplejší než zbytek světa, nezměněného emisemi uhlíku vyprodukovaných při spalování fosilních paliv – a daleko překročila teplotní limity stanovené v Pařížské klimatické dohodě z roku 2015.
Všechny trendy jdou špatným směrem
Pařížská dohoda zavazuje téměř 200 zemí, že udrží globální oteplování „výrazně pod“ dvěma stupni ve srovnání v úrovněmi z poloviny 19. století – a na úrovni 1,5 stupně Celsia, pokud to bude možné.
Celosvětově stouply průměrné teploty povrchu o přibližně 1,2 stupně Celsia nad hranici před průmyslovou revolucí, dodává zpráva monitorovací služby EU pro klima. Jde už v pořadí o čtvrtou zprávu C3S.
Šest let následujících po roce 2015 bylo nejžhavějších zaznamenáno, tak jak bylo 20 z posledních 21 let, což je jasný důkaz horečky planety Země.
„Trend z posledních tří let, pět let, deset let je nepochybný,“ uvedl pro agenturu AFP Jean-Noël Thépaut, ředitel Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, pod které patří i C3S. „Máme velký obraz o situaci. Je třeba naléhavě jednat,“ dodal.
Při současných trendech vývoje mohou vlny veder změnit rozsáhlá území tropů do poloviny století na oblasti, kde se nebude dát žít, a stoupání hladiny moří vyžene z domovů desítky, možná až stovky milionů lidí, varují vědci.
„Když se podíváme na teplotu z celosvětového pohledu, posledních 10-15 let nám ukazuje zrychlování, a totéž platí i pro hladinu moří,“ řekl Thépaut v interview. „Všechny trendy jdou špatným směrem,“ dodal.
Na Sibiři řádili i zombie požáry
Na podzim a v zimě 2020 byla Evropa nejen teplejší než obvykle, ale i Mokrejš, především v severní části regionech.
Už začátek října přinesl bouři Alex, první v zimní bouřkové sezóně 2020/21.
Výjimečně vydatné dešťové srážky přinesly jednodenní rekordy v Británii, severozápadním Francii a jižních Alpách.
Řeky se vylily z břehů v několika oblastech západní Evropy, což vyústilo do ničivých záplav.

A i když bylo v Evropě žhavější, údaje ukázaly, že střecha světa hořela, v některých oblastech doslova. V Arktidě jako celku byl rok 2020 druhý nejteplejší zaznamenaný. Teplota povrchu byla o 2,2 stupně Celsia nad průměrem let 1981-2010 a o tři stupně Celsia vyšší oproti industrializací hodnotám.
Například na severu Sibiře ukazoval teploměr o šest stupňů Celsia víc, než byla hranice z konce 20. století pro rok jako celek. Během léta tam vládlo sucho a řádili rekordní požáry, včetně tzv. „Zombie požárů“.
Jsou známé také jako zadržované požáry. Žhnou pod povrchem – žhavé uhlíky mohou oblastech rašelinišť přečkat zimu a vzplanout na povrchu i po týdnech, měsících či dokonce letech.